Očkování
Základní informace o očkování
Informace o očkování, které rodiče potřebují znát
Plošné očkování (tj. u všech dětí) se provádí již 50 let a ukázalo se, že je to nejlepší prostředek, jak bránit vzniku a šíření infekčních nemocí mezi lidmi. U očkovacích látek se zjišťuje nejen jejich účinnost, ale i bezpečnost.
Očkování v lidském těle napodobuje situaci, jako kdyby došlo k nákaze nemocí. Očkovací látky obsahují totiž složku získanou z původce onemocnění (bakterie či viru), která se nazývá antigen. Ten pak povzbuzuje imunitní systém k tvorbě ochranné protilátky.
Očkování má dvě základní funkce:
- individuální (chrání očkovaného jedince)
- kolektivní (pravidelné a plošné očkování brání pomnožení a oběhu původce infekce mezi lidmi).
Očkování proti řadě nemocí u nás vyplývá ze zákona a je povinné.
Dítě, které není očkované (nebrání-li tomu jeho zdravotní stav), nesmí být přijaté do dětského kolektivu (jeslí či mateřské školy)!
Kdy by se nemělo očkovat?
O tom rozhodne lékař u každého dítěte přísně individuálně. Obecně lze říci, že překážky v očkování mohou být dočasné, které vedou jen k oddálení očkování nebo takové, které očkování brání trvale - může to být jen proti některé nemoci, nebo se dítě nemůže očkovat vůbec.
Před očkováním je vhodné lékaři sdělit, vyskytuje-li se v rodině krvácivá choroba nebo je-li někdo z rodiny léčen pro vážnou nemoc imunitního systému či nádorové onemocnění.
Důvody přechodného odložení očkování:
- dítě je akutně nemocné, případně má teplotu (lehce zvýšená teplota a lehké nachlazení nemusí být vždy překážkou), větší pozornost aktuálnímu zdravotnímu stavu dítěte je třeba věnovat při očkování "živými" vakcínami (např. spalničky),
- dítě bylo v kontaktu s nemocným a je v tzv. inkubační době (ta trvá dle typu nemoci většinou 1-3 týdny),
- dítě je oslabené po nemoci (je v rekonvalescenci), u běžných dětských onemocnění stačí většinou 1 - 2 týdny,
- dítě má závažné dlouhodobé onemocnění (nejčastěji neurologické nebo onkologické),
- dítě užívá kortikoidy nebo léky na imunitu.
Dalšími důvody bránící očkování (většinou trvale) může být závažná reakce po předchozím očkování či závažné chronické onemocnění (nejčastěji neurologické nebo defekt imunity).
Jaké jsou reakce po očkování?
Předně je třeba říci, že jakoukoliv reakci má jen malá část (několik málo procent) očkovaných dětí, většina z nich je v kojeneckém či batolecím věku.
Reakce po očkování se dostavují za různě dlouhou dobu, záleží na typu očkování. Může to být už v den či následující den po očkování, u živých vakcín za 7-10 dnů. Tuto informaci vám sdělí lékař při očkování.
Reakce může být místní nebo celková. Obě pak mohou být očekávané nebo neočekávané (velice vzácné), přiměřené (fyziologické) nebo nepřiměřené (přehnaná fyziologická reakce nebo alergie).
Nejčastější místní reakce (v místě vpichu):
- zarudnutí
- otok
- bolest
- zatuhnutí
Nejčastější celkové reakce:
- teplota
- únava nebo naopak podrážděnost, neklid
- bolest hlavy
- bolest svalů
- bolest kloubů
- trávicí potíže
Většinou se reakce vyskytují izolovaně (např. jen zarudnutí nebo jen otok či neklid atd.), pouze v ojedinělých případech v kombinacích (např. zarudnutí s teplotou či bolestivý otok, neklid a teplota apod.)
Znovu je třeba připomenout, že reakce po očkování se objevují poměrně zřídka.
Jak se chovat po očkování?
- Po zbytek dne by dítě nemělo být vystaveno větší fyzické či psychické zátěži
- Po očkování možno chladit vpich tvarohem smíchaným s pálenkou (její odpařování odnímá teplo)
- Při zvýšené teplotě možno podat Nurofen či Paralen
Jak se má dítě připravit na očkování?
- Od 2- 3 let je vhodné dítěti předem říci, co se při očkování bude dít. Zabrání se tak zbytečným obavám, posílí se jeho odvaha a sebevědomí
- Je vhodné srovnat mírnou a krátkou bolest při vpichu jehly s jinou mnohem větší bolesti, kterou dítě už zažilo - odření kolena, bodnutí včelou, pád z koloběžky...
- Je možné mu doma na hračce předvést, jak bude očkování probíhat.
Kdy kontaktovat lékaře po očkování?
- Při horečce přes 39oC
- neztišitelném pláči trvajícím několik hodin
- při zarudnutí či otoku v místě vpichu dosahujícím 10 cm
- objeví-li se přechodné obrny nebo křeče, případně krátkodobé bezvědomí, nebo objeví-li se závažnější reakce během dvou až tří hodin po očkování.
Povinné očkování
Nadstandardní očkování
Rotavirové nákazy
- vakcíny Rotarix, Rotateq
- perorální vakcíny proti rotavirovým infekcím
- možno očkovat od 9 týdnů do 6 měsíců věku
Pneumokoková onemocnění
- vakcíny Synflorix, Prevenar 13
- možno očkovat od 3 měsíců
- očkování je hrazeno ze zdravotního pojištění.
Meningokoková onemocnění séroskupin A,C,W,Y
- vakcíny Nimenrix, Menveo
- Nimenrix možno očkovat od 2. měsíce věku
- Menveo možno očkovat od 2. let
Meningokoková onemocnění séroskupin B
- vakcíny Bexero, Trumemba
- Bexero možno očkovat od 2 měsíců
- Trumemba možno očkovat od 10 let
Klíšťová encefalitida
- vakcíny FSME-Immun 0,25 ml, Encepur
- možno očkovat od 1 roku věku
Žloutence typu A
- vakcíny Havrix, Vaqta
- možno očkovat od 1 roku věku
- očkovací schéma se liší dle typu vakcíny a věku očkované osoby
- dětem od 1 roku do 15 let se podává vakcína Havrix 720 Junior
Planým neštovicím
- vakcína Varilrix
- možno očkovat od 1 roku věku
Chřipka
- vakcína Vaxigrip Tetra
Onemocnění lidským papilomavirem
- vakcíny Cervarix, Gardasil, Gardasil 9
- část očkování je hrazena ze zdravotního pojištění
CERVARIX
- vakcína proti rakovině děložního čípku
- možno očkovat dívky a chlapce od 10 let věku
GARDASIL
- vakcína určená k prevenci rakoviny děložního čípku a bradavic zevního genitálu v příčinné souvislosti s lidským papilomavirem typů 6, 11, 16 a 18
- vhodné preventivní podání před zahájením sexuálního života
- možno očkovat dívky i chlapce od 9 let věku
GARDASIL 9
- vakcína určená k prevenci rakoviny děložního čípku a bradavic zevního genitálu v příčinné souvislosti s lidským papilomavirem proti 9 typům
- vhodné preventivní podání před zahájením sexuálního života
- možno očkovat dívky i chlapce od 9 let věku